Pohled geografa

Svou úplně první hodinu (nepočítám-li tu administrativní) s žáky prvního ročníku studia na gymnáziu pracovně nazývám Pohled geografa. Během této vyučovací jednotky mám za cíl žákům tak trochu představit to, o co se v následujících třech (až čtyřech) letech jejich studia na naší škole budeme společně snažit. Nemluvím přitom o vědomostech, ale zejména o schopnostech vnímat reálie světa kolem sebe tak, abychom si na ně dokázali utvořit vlastní názor a chápali je v souvislostech.

Nejdříve žákům představuji, co je to geografie. Tedy začínám tím, že se jich ptám. „Definujte ve dvojicích, co to podle vás je geografie.“ Teprve poté přidávám jednu definici já. Zdůrazňuji v ní především slovo prostor. Zároveň ale také to, že o definicích tento předmět nebude, nebo také fakt, že geografii (stejně jako jiné pojmy) prostě nelze jednou univerzální definicí popsat.

Poté se společně podíváme na pestrost předmětu. Avizuji jim, že se jedná snad o nejkomplexnější předmět, který je na střední škole čeká. Tento názor opírám o fakt, že se geografie nachází na průniku přírodních, humanitních a technických věd. Každý žák si v ní najde alespoň něco. Tyto vědy spojují právě jevy dějící se v již zmíněném prostoru. Zeptám se dále, jestli si pamatují, co v zeměpise na základní škole probírali, a jestli tato témata dokáží přiřadit k přírodním, humanitním nebo technickým částem předmětu. Tím si společně na tabuli nakreslíme, jakými tématy se v následujících letech budeme zabývat. Poté navážu klíčovou informací. Jakmile poznáme dílčí geografické vědy, začneme jejich poznatky vkládat do regionů (viz regionální geografie). Žákům vysvětlím, že si regiony probereme na příkladu makroregionů, a co vlastně makroregion je.

Obr. 1: Infografiky charakterizují vnější a vnitřní postavení Geografie

Čas na pohled geografa

V tuto chvíli přichází velmi jednoduchá, ale pro mě dosti podstatná aktivita. Samotná pointa této vyučovací hodiny. Pojďme se na svět podívat pohledem geografa. Slouží mi k tomu čtyři jednoduché fotografie. Ty žákům promítnu jednu po druhé. Na každou fotografii nechám čas na přemýšlení kolem dvou minut. Otázka je přitom snadná. „Podívejte se na fotografii pohledem geografa.“, zadávám žákům. Tento pohled mají žáci samozřejmě většinově zatím dost omezený. Proto otázku trochu usnadňuji. Představte si, že se dostanete do prostoru na fotografii. Jaké otázky ve vás vyvolává? Jaká pozitiva či negativa tento prostor přináší blízkému okolí či širšímu regionu?

Na prvním obrázku si zhruba ujasníme, jaké odpovědi od žáků očekávám. Často se totiž uchýlí k tomu nejjednoduššímu - samotnému popisu obrázku. Vidím krávu, vidím město. Já chci ale slyšet souvislosti. Něco, co je skryto za obrázkem. Díky společné kontrole jsou odpovědi na druhý, třetí a čtvrtý obrázek vždy mnohem kvalitnější a pestřejší.

„A právě tohle vás chci učit,“ ukončuji touto větou hodinu. Chci se snažit o to, abyste se na svět dokázali dívat komplexně. Pohledem geografa. Abyste dokázali uplatnit tzv. geografické myšlení.