Terénní výuka s přístroji PASCO

Terénní výuka dává žákům možnost poznávat přírodní jevy přímo v prostředí, kde se skutečně odehrávají. Učení se tak přesouvá z lavic do reálné krajiny, kde žáci nejsou pouze pasivními příjemci informací, ale aktivně je objevují. Digitální senzory PASCO mohou být při těchto aktivitách velmi užitečným nástrojem, protože umožňují snadno a přesně měřit různé veličiny a sledovat jejich změny přímo v terénu. 

Senzory lze jednoduše propojit s mobilním telefonem nebo tabletem a naměřená data se okamžitě zobrazují v aplikaci SPARKvue. Žáci tak mají výsledky k dispozici ihned, mohou je průběžně porovnávat a reagovat na ně. To přirozeně podporuje diskusi ve skupinách a vede žáky k formulování hypotéz i hledání vysvětlení pozorovaných rozdílů v prostředí.

Ve výuce využívám senzory PASCO při terénních aktivitách v okolí školy. Na jednotlivých stanovištích žáci provádějí měření vybraných veličin, například teploty vzduchu, rychlosti větru, atmosférického tlaku nebo pH půdy.

Žáci pracují ve skupinách a na každém stanovišti zaznamenávají naměřené hodnoty do připraveného pracovního listu. Součástí pozorování je také popis okolního prostředí – například zda se jedná o otevřenou plochu, lesní porost, zastíněné místo nebo oblast s odlišným typem a pokryvem půdy. Tyto doplňující informace jsou klíčové pro následnou interpretaci dat, protože umožňují hledat souvislosti mezi naměřenými hodnotami a charakterem krajiny.

Konkrétně na tuto aktivitu používáme:

Obr. 1 a 2: Záznam terénní práce žáků

Jak zpracováváme výsledky?

Nasbíraná data žáci dále zpracovávají a vyhodnocují. Jednou z možností je i vytvoření grafu závislosti atmosférického tlaku na nadmořské výšce, kde mohou sledovat, jak se tlak s rostoucí nadmořskou výškou postupně snižuje. Díky vlastním měřením si tak lépe uvědomují vztah mezi těmito veličinami a mohou porovnat své výsledky s teoretickými poznatky z výuky.

Kromě grafů žáci také vytvářejí přehledy naměřených dat doplněné o fotografie z jednotlivých stanovišť. Tyto výstupy zpracovávají například v aplikaci Canva, kde mohou přehledně kombinovat tabulky, grafy, mapu trasy i obrázky z terénu.

Další možností je zpracování celé aktivity formou ArcGIS StoryMaps, ve které žáci propojí mapu lokality, popisy jednotlivých zastávek, fotografie i vlastní naměřená data. Výsledkem je přehledná prezentace jejich terénního výzkumu, která ukazuje nejen získané výsledky, ale i samotný průběh práce v terénu. Zde se můžete podívat na zpracovanou příběhovou mapu v ArcGIS StoryMaps z badatelské exkurze na Jizerku.

Možný návrh terénní badatelské výuky

Pro realizaci badatelsky orientované výuky je vhodné zvolit takovou lokalitu, kde lze dobře sledovat změny přírodních veličin – ideálně trasu s výškovým profilem a různorodým prostředím (např. lesní porost, okraj lesa, otevřená plocha). Díky tomu mohou žáci porovnávat naměřené hodnoty a hledat souvislosti mezi nimi a charakterem krajiny.

Příprava před výukou

Před samotnou terénní výukou žáci společně analyzují trasu, po které se budou pohybovat (např. pomocí mapy nebo digitálních nástrojů). Na základě toho společně formulujeme badatelskou otázku. Například: „Jak se mění teplota vzduchu, atmosférický tlak, pH půdy a rychlost větru v závislosti na nadmořské výšce a charakteru prostředí?“ Následně si žáci vytvářejí vlastní hypotézy, ve kterých odhadují, jak se jednotlivé veličiny budou v průběhu trasy měnit.

Práce v terénu

Žáci změří všechny sledované veličiny pomocí PASCO senzorů, zaznamenají hodnoty do pracovního listu, popíší charakter prostředí (např. typ vegetace, zastínění).

Vyhodnocení a interpretace dat

Po návratu z terénu žáci porovnávají naměřená data se svými hypotézami a hledají souvislosti mezi hodnotami a charakterem prostředí. Zaměřují se na to, zda jejich očekávání odpovídala skutečnosti, a snaží se vysvětlit případné odchylky.

Vazba na kurikulum (RVP)

Současné RVP ZV:
Z-9-7-01 ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu 
Z-9-7-02 aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny
Z-9-7-03 uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech 

Nové RVP (Revize):
GEO-GEO-001-ZV9-002: Využívá geoinformační technologie k řešení reálných problémů.
GEO-GEO-001-ZV9-003: Využívá geografické myšlení a způsoby poznávání k porozumění příčinám a důsledkům změn míst a regionů.

Tento článek nevznikl za podpory společnosti PASCO.