Populační změna českých měst

Svým žákům vždy říkám - města jsou jako živý organismus. Jejich populace se neustále vyvíjí. Žádné město nemá svůj vývoj předem daný. Vždyť ještě v roce 1900 byl Žižkov čtvrtým největším městem Česka, než ho pohltila Praha a Žižkov de jure zanikl (toto téma jsem rozebral v mikroaktivitě zde). Klesající význam ale v historii zažilo více měst - Jáchymov, Kutná Hora nebo třeba Opava.

I v posledních dvaceti letech prodělaly naše města z hlediska vývoje populace velké změny. Zatímco největší města rostla z důvodu efektu magnetu - nejvíce Praha (množství služeb obyvatele přitahuje), populace měst kolem 100 tisíc obyvatel stagnovala, v menších městech populace klesala (viz doprovodný graf, pravá část infografiky). Tato města již pravděpodobně nemají takovou sílu vycházející z nabídky svých služeb, aby tato síla převážila suburbanizační tlaky.

Existují však výjimky. Tou pozitivní je město Jihlava. Naopak z měst největších vybočuje Ostrava, která se veze na vlně problémů celého regionu s klesající nabídkou pracovních pozic. Tento problém se propisuje i na silném úbytku obyvatelstva v Havířově, Frýdku, Opavě či Karviné, ve které nastal úbytek vůbec největší.

Tento článek jsem se rozhodl napsat na základě kampaně Už su Zlíňák! To spustilo na konci roku 2025 město Zlín proto, aby motivovalo své rezidenty, kteří ovšem nemají ve městě trvalé bydliště, aby si toto trvalé bydliště zřídili za odměnu 10 tisíc korun. A Zlíňané slyšeli. Není to totiž pouze o hře s čísly. Každý obyvatel městu z rozpočtového určení daní přináší ročně zhruba 20 tisíc korun. Zlínu se tato kampaň za půl roku splatí. Lze předpokládat, že podobnou kampaň v budoucnu vyzkouší i jiná sídla. Otázkou je, co se stane, když se přetahovaná o občany rozjede naplno.

Věřím, že infografiku ve výuce na téma sídelní systém Česka využijete.