Má smysl výuka krajních bodů?

Vydal jsem se do Bukovce. Který geograf by název této obce neznal? Přitom se obec snad kromě jediné výjimečnosti ničím neodlišuje od zhruba dalších 6 250 obcí vyskytujících se v České republice. Tou jedinou výjimečností je poloha obce. Na katastru Bukovce se totiž nachází nejvýchodnější bod České republiky. Stejně jako se v obcích Lobendava, Krásná a Vyšší Brod nachází bod nejsevernější, nejzápadnější a nejjižnější.

Stejně tak se v mnoha textech a prezentacích vyučujících můžete setkat s informacemi o krajních bodech Evropy či jiných kontinentů. Jen si to vyzkoušejte sami a do vyhledávače na internetu napište například "Krajní body Evropy". Mnoho zdrojů, které vám vyskočí, vás přesměrují právě na výukové prezentace učitelů.

Má však výuka krajních bodů smysl? Z mého pohledu nikoliv. Je to pouze zajímavost. Stejně tak bychom mohli učit o obcích s nejvyšší rozhlednou (důležité z hlediska cestovního ruchu) nebo obcích s nejnižší volební účastí. Podobných kategorií vymyslíme další desítky. A u všech si můžeme smysl jakkoliv opodstatnit. Ovšem má smysl znát názvy těchto obcí nebo spíše to, co přinesla výstavba rozhledny lidem žijícím v oné obci nebo proč lidé v některých obcích volí takto málo?

Z hlediska výuky o poloze by žáci kupříkladu mohli vědět, odkud kam sahá Evropa (tedy kudy vede její hranice) nebo jaké jsou výhody a nevýhody polohy České republiky v jejím středu. Ovšem výuka krajních bodů je z mého pohledu přežitkem doby, ve které tuto informaci nešlo do několika vteřin vyhledat na internetu. Rozhodně nejsem protivníkem výuky informací, které do vteřiny na internetu najdeme (v době AI už lze takto důvěryhodně najít odhaduji 90 % informací, které učíme), ovšem co se týče krajních bodů, v těch nevidím žádný vyšší smysl.

Pokud ho ale v sobě najdete, rozhodně ve výuce tohoto tématu pokračujte dál. Tento text má sloužit pouze k zamyšlení. Rozhodně nemá kohokoliv urazit nebo posuzovat.

Zdroj: vlastní foto