Geoguessr ve výuce zeměpisu

GeoGuessr možná znáte jako hru, ve které se ocitnete na náhodném místě a snažíte se zjistit, kde právě jste. Ve výuce ale nemusí jít jen o soutěž v tom, kdo se trefí nejblíže. Zajímavější je využít hru jako krátkou výzvu, při které žáci hledají v krajině geografické indicie a snaží se podle nich určit, kde se nacházejí.

GeoGuessr tak nemusí být jen zábavou pro volnou hodinu. Díky práci s reálnými místy, krajinou a mapou může být jednoduchým nástrojem pro aktivizaci žáků, procvičování geografických znalostí i rozvoj geografického myšlení.

Při určování místa totiž žák nepracuje pouze se znalostí názvů států. Musí si všímat například reliéfu, vegetace, způsobu využití krajiny, zemědělství, sídel, architektury, dopravní infrastruktury nebo jazyka. Jednotlivá indicie přitom často nestačí. Žák musí propojit více informací, vytvořit si hypotézu a svůj tip zdůvodnit.

Odkaz na webovou hru zdarma.

Obr. 1: Ukázka lokace ze hry

1. Zeměpisný detektiv

Z GeoGuessru uděláme trochu větší pátrání. Žáci pracují ve dvojicích nebo skupinách a dostanou několik míst, která mají určit. U každého místa ale musí zároveň uvést důkazy pro svůj tip. Například:

Náš tip: Norsko

  • krajina: fjordy, hory, jezera, bezlesá tundra

  • vegetace: jehličnaté lesy, břízy,

  • domy: dřevěné domy, izolované domy uprostřed přírody.

Skupina tedy neodevzdává pouze odpověď „Norsko“, ale také vysvětlení, proč si to myslí. Za správné určení místa může skupina získat bod, další bod například za dobře zdůvodněný tip. Není přitom nutné hodnotit pouze správnost výsledku. Zajímavější může být sledovat samotný postup.

Práce s chybou

Právě tady je podle mě GeoGuessr velmi zajímavý. Chybný tip nemusí automaticky znamenat špatnou práci. Po odhalení správného místa můžeme s žáky rozebrat:

  • Která naše úvaha byla správná?

  • Kde jsme se nechali zmást?

  • Který znak jsme přecenili?

  • Co jsme naopak přehlédli?

  • Co bychom příště sledovali jinak?

Žáci tak nehodnotí pouze to, zda se trefili, ale učí se přemýšlet nad vlastním postupem.

2. GeoGuessr podle tématu

Nemusíme žákům ukazovat náhodná místa z celého světa. GeoGuessr se dá dobře využít i jako součást konkrétního tematického celku. Například téma Evropa. Můžeme hledat evropské státy a porovnávat jejich charakteristické znaky. Během výuky o podnebných pásech se žáci nejprve snaží určit pravděpodobné podnebí podle vegetace, krajiny nebo způsobu využití půdy. Při výuce hospodářství můžeme sledovat, jaký typ zemědělství nebo využití krajiny se v místě objevuje. Jakmile učíme o obyvatelstvu a sídlech, zaměříme na hustotu zástavby, podobu měst a vesnic nebo rozdíly mezi venkovem a městem. Při tématu cestovní ruch můžeme například hledat místa, která jsou zjevně turisticky využívaná, a následně přemýšlet, co je pro danou lokalitu atraktivní.

Výhodou je, že se žáci nedívají na obrázek pouze jako na fotografii. Snaží se ho „přečíst“ geograficky a propojit to, co vidí s učivem, které už znají.

3. Co vidím a co z toho vyvozuji?

Jiný způsob aktivity. Žáci dostanou jednu lokaci a rozdělí své poznatky do dvou sloupců (vpravo). Do levého sloupce zapisují, co vidí. Do pravého sloupce, co z toho vyvozují. Vedle jednotlivých řádků (ke každému „co vidím“) žáci připisují pravděpodobné země. Žáci tím zjišťují, že jeden geografický znak nemusí být jednoznačný a že při určování místa je důležité kombinovat více informací. Cílem aktivity je, aby žáci vyřazovací metodou přišli na výsledný stát. Jejich tipem by se vlastně měla stát země, která se jí nejčastěji vyskytla vedle tabulky ve „třetím sloupci“. Trefili se?

Obr. 2: Ukázka popisované tabulky

KdeToSakra?

Kdo chce stejný princip vyzkoušet přímo na českém území, může sáhnout po hře KdeToSakra? Jde o českou alternativu GeoGuessru, která využívá panoramatické snímky a mapové podklady Mapy.com. Hráč se ocitne na náhodném místě v rámci České republiky a podle okolních indicií se snaží určit jeho polohu.

Pro výuku je KdeToSakra zajímavé především při opakování České republiky – například krajů, měst, typů krajiny nebo orientace v mapě. Žáci se při hře mohou setkat i s méně známými částmi Česka a zároveň si procvičují schopnost číst krajinu a hledat v ní geografické informace.

Stejně jako u GeoGuessru ale nemusíme zůstat jen u otázky „Kde to je?“. Můžeme se ptát například:

  • Podle čeho poznáme, v jaké části Česka jsme?

  • Jaký typ krajiny vidíme?

  • Jaké znaky nám napovídají, zda jde o město nebo venkov?

  • Co nám okolí říká o způsobu využití krajiny?

  • Jak bychom své rozhodnutí ověřili v mapě?

Obr. 3: Ukázka hry KdeToSakra

Na závěr

GeoGuessr se dá do výuky zařadit různými způsoby – od krátké úvodní aktivity na začátku hodiny až po delší skupinové pátrání. Nemusí být navázaný jen na určování států. Podle toho, co právě probíráme, můžeme s žáky sledovat podnebí, reliéf, zemědělství, sídla, dopravu nebo způsob využití krajiny.

Výhodou je také to, že k aktivitě není potřeba připravovat složité materiály. Stačí vybrat vhodnou lokaci, promyslet několik otázek a nechat žáky hledat vlastní cestu k řešení.

A pokud vás GeoGuessr ve výuce zaujme, stojí za to vyzkoušet i KdeToSakra a zaměřit podobné aktivity přímo na českou krajinu.