O tom, jak na Zemi ubývá divočiny
Ve výuce mi vždycky udělá velkou radost, když moji žáci mohou konkrétní světový problém pochopit hlouběji a názorněji. Dávám si velký pozor na to, abych se ve své výuce vyvaroval prostým tvrzením, která nejsem žákům schopen „dokázat". Takže jinými slovy, skoro každou věc, kterou předávám, mám snahu ilustrovat - mapou, grafem, obrázkem, tabulkou, důkazem, zkrátka jakkoliv. Ze zpětně vazby od žáků pak cítím, že jim tento přístup hodně vyhovuje. V tomto blogu se vám pokusím ukázat, jakým způsobem představuji téma úbytku divočiny na Zemi. Z mého pohledu téma velmi důležité - souvisí totiž s mnohými globálními problémy, které dnes známe.
Pojďme si tento zhruba pětiminutový mikrovýstup, který má ale z mého pohledu důležitý dosah pro utvoření širšího přehledu žáků o naší planetě, vysvětlit podrobněji. Využívám pro něj jediný perfektní zdroj - níže uvedenou infografiku od Our World in Data (CC BY). Stáhněte si ji kliknutím na tlačítko.
Vysvětleme si do hloubky použitý zdroj.
Rád nechávám své žáky jednotlivé zdroje nejprve analyzovat samostatně. Teprve poté si je vysvětlujeme společně. Protože se z hlediska počtu informací jedná o poměrně náročnou infografiku, stojí za to i zde shrnout, co vše vlastně ukazuje.
Všimněte si třetího a čtvrtého řádku v infografice. Říká, že před 10 000 lety (zhruba konec poslední doby ledové a pozvolný nástup zemědělství) bylo 71 % pevnin pokryto lesy, křovinami a travnatými společenstvy. Pozor - nezaměňujte prosím toto číslo se 71 % plochy oceánů na Zemi. S vodními plochami infografika vůbec nepočítá, a lze to snadno dokázat. Těchto 71 % je spojeno s číslem 10,6 billion (česky miliard) hektarů. To je 106 mil. km². Co nám toto číslo říká? Celková plocha Země činí 510,1 mil. km², z toho představují pevniny 149,5 mil. km² (dobře se pamatuje, číslo takřka koresponduje s hodnotou 1AU), tedy 29,3 %. Zbylých skoro 71 % jsou již zmíněné oceány. Když následně vypočítáme 71 % z čísla 149,5 mil. km² plochy pevnin, získáme 106 mil. km², tedy 10,6 billion hectares, což je hodnota, se kterou infografika pracuje. Zbylých 29 % tvoří pouště, ledovce, skaliska a jiná neúrodná půda.
Následně se tedy infografika zabývá tím, jak člověk za posledních 10 000 let dokázal těchto 10,6 miliard (převedeno do češtiny) hektarů přeměnit. To můžeme vyčíst pro celkem pět znázorněných období. Ještě v roce 1700 n.l. je vidno, že vliv člověka byl stále velice slabý, resp. centralizovaný do několika hlavních oblastí jejich působnosti. Lidem se do té doby podařilo přeměnit pouze 9 % analyzované plochy Země. Následně však vliv sílil. V roce 2023 se původní divočina (do které opakuji nejsou zahrnuty ledovce, pouště, skaliska a jiná neúrodná půda) scvrkla už pouze na 54 % původního stavu, tedy zhruba 5,7 mil. km².
Z hlediska rozsahu (rozlohy) se o absolutní většinu v přeměně krajiny postaralo rozšiřování zemědělských ploch. Ty podle infografiky na Zemi v roce 2023 tvořily skoro 5 mil. km². Dvě třetiny z této hodnoty tvoří pastviny (Grazing land), třetinu plodiny (Crops). Platí přitom, že mnohem větší tlak než na lesy byl vyvinut na křoviny a travnatá společenstva. Jejich rozloha se snížila skoro o dvě třetiny. Naopak rozloha lesů „pouze“ o třetinu. Z infografiky lze také vyčíst, že asi 80 % zemědělských ploch na Zemi je využíváno pro hospodářská zvířata nebo k výrobě plodin, které spotřebují samotná hospodářská zvířata. Pouze 20 % rozlohy zemědělských ploch slouží k produkci plodin pro potřeby obyvatel naší planety.
Asi 1 % z původně analyzovaných 10,6 mil. km² dnes tvoří urbanizovaná území.
Co myslíte? Nejedná se o perfektní pomůcku do výuky, která žákům otevře oči a zároveň je naučí pracovat s konkrétními daty? Ty pocházejí z poměrně široké práce Williamse (2003), přičemž pozdější data byla aktualizována ze zdrojů FAO. Není tedy pochyb o relevantnosti těchto zdrojů. Vaše výuka bude působit zase o dost věrohodněji, než kdybyste jen představili v prezentaci konkrétní odrážku s výsledky (např. „Na Zemi za posledních 10 tisíc let ubylo 45 % divočiny.“) Celá kniha Williamse je dostupná zde.
Obr. 1: Změny využití krajiny na Zemi za posledních 10 tisíc let pod vlivem člověka. Zdroj: Our World in Data, dostupné zde.
Zjednodušená infografika.
Někomu z vás by se přeci jen mohlo hodit jednodušší vyjádření výše uvedených dat. To si dokážu představit například pro potřeby učitelů a žáků ze základních škol. Z tohoto důvodu jsem pro vás připravil také svou infografiku, která vychází z výše uvedených dat. V plné kvalitě si ji můžete stáhnout po kliknutí na tlačítko pod infografikou.
Kam toto téma zařadit? Doporučuji tři možnosti. Možností je ale určitě více.
Ať už se rozhodnete pro jakékoliv zařazení výše uvedeného, doporučuji téma šikovně propojit s rozšířením světových biomů. Navrhuji proto například následující temata:
Úvod do tématu biosféra – ukažte žákům, jak se plocha divočiny zmenšuje. Následně jim ukažte mapu biomů, pokuste se je prvotně popsat. Odhadněte, ve kterých biomech je změna rychlejší. Řekněte si, které jsou ty biomy, které představují 57 % lesů, a které ty, jež zastupují 42 % travin a křovin (viz graf).
Závěr tématu biosféra – využijte ke stejným účelům jako je popsáno výše, pouze mapu biomů prezentujte jako již probranou a napasujte tak na ni závěrečné opakování celého tématu.
Úvod do tématu zemědělství – v tomto případě téma prezentujte zejména z hlediska významu zemědělství a jeho obrovského vlivu na změnu krajinného pokryvu Země (klidně však přitom můžete znovu zopakovat biomy).
Obr. 2: Potenciální rozšíření biomů na Zemi (bez vlivu člověka). Zdroj: Wikipedia. Ville Koistinen (CC BY-SA 3.0), dostupné zde.
Přesah do angličtiny.
Velice podporuji, aby se v odborných předmětech nenásilně pomáhalo výuce klíčových anglických termínů spjatých s daným předmětem. Níže vám tedy posílám slovníček klíčových slov z těchto dvou zdrojů. Třeba bude k samostudiu motivovaný i někdo mezi vámi, čtenáři, učiteli.
Forests – lesy
Broadleaf forest – listnatý les
Evergreen forest – stálezelený les
Thorn forest – trnitý les
Rain forest – deštný les
Wild grassland – přirozené (divoké) travní porosty
Shrubs – křoviny
Xeric shrubland – suchomilná křovinatá krajina
Grazing – pastva
Grazing land – pastviny
Crops – plodiny
Livestock – hospodářská zvířata
Deserts – pouště
Polar desert – polární poušť
Glaciers – ledovce
Ice sheet – ledový příkrov
Rocky terrain – skalnatý terén
Barren land – neúrodná půda
Temperate – mírné klima
Mediterranean – středomořské